You are hereÚryvek z městské kroniky z patnáctého století

Úryvek z městské kroniky z patnáctého století


By admin - Posted on 19 Leden 2012

Na náměstí se o pouti potkal Sedlař, Kovář a Hodinář.

První spustil Kovář. Ahoj kluci, jak se daří?
Kamaráde, radši se neptej, krize mi dýchá na záda, odvětí Sedlář.
U mě lidé taky méně nakupují. Zdá se, že všichni více šetří, přidává se Hodinář.

Když to tak poslouchám, asi máte pravdu kamarádi. U mě je to zatím docela dobrý, ale když všichni tak šetří, tak budu taky šetřit. Toho nového tovaryše radši zatím nepřijmu, povídá Kovář.

Ajajaj, to je špatné, už jsem pro něj začal vyrábět nové hodinky. Půjčil si na ně u lichváře, myslel si chudák, že je snadno splatí z první výplaty, děsí se Hodinář.
Teď už těžko, toho hlupáka asi lichvář sedře z kůže. Alespoň bude mít tady sedlář kůži zadarmo, směje se Kovář.

Nebuď smutný hodináři, když budu mít zadarmo kůži, vyrobíme levně pásky k hodinkám a vyděláme na tom majlant, navrhuje Sedlář. To je perfektní nápad, směje se Hodinář a už počítá, kolik peněz vydělá na těch levných páscích.

Všichni tři se smějí, jak ten problém šikovně vyřešili. Lebedí si, jak na tu krizi vyzráli a ještě na ní vydělají.

Netuší ale, že kruh se právě uzavřel ...

Listy kroniky dál popisují dění ve městě. Dočteme se, kdo umřel a kdo se narodil i jaké bylo v létě sucho. O našich třech přátelích se objevuje zmínka až po více než roce.

Tak co chlapi, jak se daří? Hřímá kovář. Ale už to není tak silný hlas jako loni a i jeho držitel je nějaký pohublý.

Ani se neptej, propustil jsem všechny tovaryše a dílnu mi lichvář nechal prodat v dražbě, stěžuje si Sedlář.

Já jsem si u lichváře taky půjčil, potřeboval jsem na nákup materiálu. Prodeje ale moc nešly a úrok byl tak nehorázný, že jsem jej nebyl schopen splatit. Aby to ještě více nenarůstalo, tak jsem jel do Prahy. Tam ti je na Kampě takovej férovej lichvář, oproti tomu našemu výhodné nebankovní půjčky na poloviční úroky. Tak jsem se s ním domluvil a tomu našemu Grázlovi všechno splatil, přisazuje si Hodinář.

Sedlář krčí bradu a nahlas přemýšlí. To je nějaké divné, nechtěl náhodou do zástavy dílnu? Jo to chtěl, zastavil jsem mu dílnu i s chalupou. Říkal, že pak budu mít nižší úrok, dodává Hodinář.

A přečetl si všeobecné smluvní podmínky? Má je sepsané z druhé strany smlouvy, ptá se Sedlář.

Na co? Jasně bylo ve smlouvě napsaný, že já Hodinář dostanu 120 zlatých s úrokem 1 zlatý ročně. Tak co budu zkoumat, nějaký blechy na druhý straně papíru. Stejně jsem neměl brejle, mávne rukou Hodinář.

No jak myslíš, já tam měl podrobně sepsaný smluvní poplatky a penále. Když už jsem si myslel, že mám úvěr splacený, tak pro mě přijel z Prahy Dráb a zavřel mě do šatlavy. Prý dlužím ctihodnému Lichváři von Kampa 500 zlatých, za neuhrazené poplatky za tu jeho vypečenou nebankovní hypotéku. Než jsem stihl neco říct, tak mě odsoudili k 6 týdnům vězení a třiceti ranám bičem. No a než jsem se stihl vrátit, tak mou dílnu prodali, brečí Sedlář.

Dále už se byl pergamen příliš vybledlý a text se nedochoval. Další vývoj proto můžeme usuzovat pouze z jiných dobových pramenů, které ale poskytují rozdílné informace. Jedni říkají, že to dobře dopadlo, druzí se zmiňují o tom, že nakonec vše získal Lichvář a prodal naše tři přátele do otroctví.

Jak to bylo skutečně, se už ale asi nikdy nedozvíme. Možná bychom to mohli domyslet podle toho, jaký panovník v té době vlastně vládnul.

Ti osvícení v těžkých dobách sáhli do vlastních úspor a nechali stavět hladové zdi. Vymýšleli pro chudý lid i různé další kratochvíle, pomocí nichž napumpovali do oběhu více zlatek, jež pomohly kruh přetnout.

Méně osvícení zlaťáky, které vybrali v dobách bohatých, projedli a probendili. Naopak v dobách chudých začali masivně zvyšovat různé daně a poplatky.

Na dalších listech kroniky se dočtěme i o selských rebeliích a dokonce o nějakých božích bojovnících, kteří neváhali své názory prosazovat cepem a hájit hradbou vozovou, ale to už je asi jiný příběh.

Podobnost s aktuálním vývojem a osobnostmi je čistě náhodná ...

Rychlá půjčka ihned